"Víte, že průměrná vzdálenost k nejbližšímu kontejneru na tříděný odpad je 100 metrů?"
Nejnovější aktuality
Co se děje s naším odpadem dál?
Pro člověka to vlastně končí ve chvíli, kdy odchází od tzv. kontejnerového hnízda. Roztřídil svůj odpad a má dobrý pocit, že udělal něco pro své životní prostředí.
Ale kelímky, PET lahve a vše ostatní putuje dál složitým procesem. Svozový vůz odpad dopraví na dotřiďovací linku. Tady její pracovníci ručně vybírají to, co do kontejneru nepatří a také odstraňují nečistoty. Už z této 1. fáze je patrno, že je důležité, abychom třídili kvalitně nepřidělávali jiným práci. Práce navíc ubírá čas a čas jsou peníze. Zkrátka to děláme v konečném důsledku pro sebe, protože vytříděná surovina dále pokračuje ke zpracovatelům, kteří z ní vyrábějí výrobky. Ty putují do obchodu, kde si je my zase dojdeme koupit a cena záleží na množství a složitosti úkonů, kterými budoucí výrobek musel projít.
Toto je první možnost. Druhá spočívá v tom, že vytříděný odpad, který nenajde odbyt u výrobců, je odvezen do Zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO). Vzhledem k stále dokonalejším technologiím, které zajišťují stále dokonalejší spalování a také zajišťují čistotu ovzduší, je tento směr stále více žádaným. Severské země našeho kontinentu (k našemu velkému překvapení) používají vytříděný odpad především k výrobě tepelné a elektrické energie! Provoz zařízení na energetické využívání odpadu je svými emisemi na úrovni energetického zdroje na zemní plyn a je pro životní prostředí nesrovnatelně šetrnější, než kterákoliv teplárna nebo elektrárna na fosilní paliva (uhlí...).
Třetí možnost je ta nejméně dobrá. Když například PET lahev, která by měl skončit v barevném kontejneru, odnesete do běžné popelnice na směsný odpad, nic už z ní nevznikne. Nejspíš skončí zcela bez užitku na skládce.

